Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance
Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena písemně, jinak je neplatná. (§ 49 Zák.č.262/2006 Zákoníku práce).
Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu, nebo i bez udání důvodu. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. (§ 50 Zákoníku práce).
Právní úprava výpovědi je obsažena v zákoníku práce:
§ 50
(1) Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec.
Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je
neplatná.
(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně
stanoveného v § 52.
(3) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu
nebo bez uvedení důvodu.
(4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve
výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným
důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně
měněn.
(5) Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána
pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním
musí být provedeno písemně.
§ 51
(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní
doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a
činí nejméně 2 měsíce.
(2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího
po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného
kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 53 odst. 2, § 54
písm. b) a § 63.
Přečteno 28408x
